Po téměř dvou letech jednání po hlasování oficiálně schválil Evropský parlament mechanismus regulace hranic uhlíkových hranic EU (CBAM). To znamená, že první daň z dovozu uhlíku na světě má být zavedena a v roce 2026 vstoupí v platnost návrh zákona CBAM.
Čína bude čelit novému kola protekcionismu obchodu
Pod vlivem globální finanční krize se objevilo nové kolo protekcionismu obchodu a Čína jako největší vývozce na světě byla hluboce zasažena.
Pokud si evropské a americké země půjčují problémy s klimatem a životním prostředí a ukládají „uhlíkové tarify“, bude Čína čelit novému kola protekcionismu obchodu. Vzhledem k nedostatku sjednoceného standardu emisí uhlíku v mezinárodním měřítku, jakmile země, jako je Evropa a Amerika, uloží „uhlíkové tarify“ a implementují uhlíkové standardy, které jsou v jejich vlastních zájmech, mohou i jiné země také ukládat „uhlíkové tarify“ podle svých vlastních standardů, které nevyhnutelně vyvolají obchodní válku.
Čínské vysoce energetické vývozní výrobky se stanou předmětem „clown carliffs“
V současné době jsou země, které navrhují ukládat „uhlíkové tarify“, hlavně rozvinuté země, jako je Evropa a Amerika, a čínský vývoz do Evropy a Ameriky je nejen velké, ale také se soustřeďuje do vysoce energetických konzumujících produktů.
V roce 2008 byl čínský vývoz do Spojených států a Evropské unie hlavně mechanické a elektrické výrobky, nábytek, hračky, textil a suroviny, s celkovým vývozem 225,45 miliardy USD a 243,1 miliardy USD, což představuje 66,8% a 67,3% čínského vývozu do Spojených států a Evropské unie.
Tyto vývozní výrobky jsou většinou náročné na energii, vysoký obsah uhlíku a produkty s nízkou přidanou hodnotou, které snadno podléhají „uhlíkovým tarifům“. Podle výzkumné zprávy Světové banky, pokud je „uhlíkový tarif“ plně implementován, může čínská výroba čelit průměrnému tarifu na mezinárodním trhu, což vede ke zvýšeným nákladům pro podniky orientované na vývoz a možným 21% poklesu objemu exportu.
Mají tarify uhlíku dopad na textilní průmysl?
Tarify uhlíku pokrývají dovozy oceli, hliníku, cementu, hnojiv, elektřiny a vodíku a jejich dopad na různá průmyslová odvětví nelze zobecnit. Textilní průmysl není přímo ovlivněn uhlíkovými tarify.
Takže se tarify uhlíku v budoucnu rozšíří na textil?
To by mělo být prohlíženo z politického hlediska tarifů uhlíku. Důvodem pro provádění tarifů uhlíku v Evropské unii je zabránit „úniku uhlíku“ - s odkazem na společnosti EU, které převádějí výrobu do zemí s relativně uvolněnou opatřeními pro snižování emisí (tj. Průmyslové přemístění), aby se zabránilo vysokým nákladům na emise uhlíku v EU. V zásadě se tedy uhlíkové tarify zaměřují pouze na průmyslová odvětví s rizikem „úniku uhlíku“, konkrétně na ty, které jsou „energeticky náročné a vystaveny obchodu (EITE)“.
Pokud jde o to, která průmyslová odvětví jsou ohrožena „únikem uhlíku“, má Evropská komise oficiální seznam, který v současné době zahrnuje 63 hospodářských aktivit nebo produktů, včetně následujících položek souvisejících s textilem: „Příprava a spřádání textilních vláken“, „výroba nettěžovaných látek a jejich produktů, vyloučení oděvů“, „výroba vláken“ a „textilní tkaniny“.
Celkově ve srovnání s průmyslovými odvětvími, jako je ocel, cement, keramika a rafinace ropy, není textil vysoce emisním průmyslem. I když se v budoucnu rozšiřuje rozsah uhlíkových sazeb, ovlivní to pouze vlákna a tkaniny a je velmi pravděpodobné, že bude zařazena za průmyslová odvětví, jako je rafinace ropy, keramika a výroba papíru.
Nejméně v prvních několika letech před zavedením uhlíkových sazeb nebude textilní průmysl přímo ovlivněn. To však neznamená, že vývoz textilu se nesetkal se zelenými bariérami z Evropské unie. Různá opatření vyvinutá EU v rámci politického rámce „Circular Economy Action Plan“, zejména „udržitelná a kruhová textilní strategie“, by měly věnovat pozornost textilnímu průmyslu. Znamená to, že v budoucnu musí textilie vstupující na trh EU překročit „zelenou prahovou hodnotu“.
Čas příspěvku: květen-16-2023