Po téměř dvou letech vyjednávání Evropský parlament po hlasování oficiálně schválil Mechanismus regulace uhlíkových hranic EU (CBAM).To znamená, že se chystá zavedení první daně z dovozu uhlíku na světě a zákon o CBAM vstoupí v platnost v roce 2026.
Čína bude čelit novému kolu obchodního protekcionismu
Pod vlivem globální finanční krize se objevilo nové kolo obchodního protekcionismu a Čína jako největší světový exportér byla hluboce zasažena.
Pokud si evropské a americké země vypůjčí otázky klimatu a životního prostředí a zavedou „uhlíková cla“, bude Čína čelit novému kolu obchodního protekcionismu.Vzhledem k tomu, že v mezinárodním měřítku neexistují jednotné normy pro emise uhlíku, jakmile země jako Evropa a Amerika zavedou „uhlíková cla“ a zavedou uhlíkové normy, které jsou v jejich vlastním zájmu, mohou „uhlíkové tarify“ podle svých vlastních norem zavést i další země, což nevyhnutelně vyvolá obchodní válku.
Čínské vysokoenergetické exportní produkty se stanou předmětem „uhlíkových cel“
V současnosti jsou zeměmi navrhujícími zavedení „uhlíkových cel“ především rozvinuté země, jako je Evropa a Amerika, a čínský export do Evropy a Ameriky je nejen velký co do množství, ale také se soustředí na produkty s vysokou spotřebou energie.
V roce 2008 vývoz Číny do Spojených států a Evropské unie představoval zejména mechanické a elektrické výrobky, nábytek, hračky, textil a suroviny, přičemž celkový vývoz ve výši 225,45 miliardy USD a 243,1 miliardy USD představoval 66,8 % a 67,3 % Celkový vývoz Číny do Spojených států a Evropské unie.
Tyto exportní produkty mají většinou vysokou spotřebu energie, vysoký obsah uhlíku a produkty s nízkou přidanou hodnotou, které snadno podléhají „uhlíkovým clům“.Podle výzkumné zprávy Světové banky, pokud bude „uhlíkové clo“ plně zavedeno, může čínská výroba na mezinárodním trhu čelit průměrnému clu ve výši 26 %, což povede ke zvýšeným nákladům pro exportně orientované podniky a možnému poklesu o 21 %. v objemu exportu.
Mají uhlíková cla dopad na textilní průmysl?
Uhlíková cla pokrývají dovoz oceli, hliníku, cementu, hnojiv, elektřiny a vodíku a jejich dopad na různá průmyslová odvětví nelze zobecňovat.Textilního průmyslu se uhlíkové tarify přímo netýkají.
Rozšíří se tedy uhlíková cla v budoucnu i na textil?
Na to by se mělo pohlížet z politického hlediska uhlíkových cel.Důvodem pro zavedení uhlíkových tarifů v Evropské unii je zabránění „úniku uhlíku“ – což znamená, že společnosti z EU převádějí výrobu do zemí s relativně volnými opatřeními na snižování emisí (tj. přemisťování průmyslu), aby se vyhnuly vysokým nákladům na emise uhlíku v rámci EU.V zásadě se tedy uhlíkové tarify zaměřují pouze na průmyslová odvětví s rizikem „úniku uhlíku“, konkrétně na ta, která jsou „energeticky náročná a vystavená obchodu (EITE)“.
Pokud jde o průmyslová odvětví, která jsou ohrožena „únikem uhlíku“, má Evropská komise oficiální seznam, který v současnosti zahrnuje 63 ekonomických činností nebo produktů, včetně následujících položek souvisejících s textilem: „Příprava a spřádání textilních vláken“, „Výroba ne tkaniny a výrobky z nich, kromě oděvů“, „Výroba umělých vláken“ a „Konečná úprava textilií“.
Celkově ve srovnání s průmyslovými odvětvími, jako je ocel, cement, keramika a rafinace ropy, textilní průmysl není odvětvím s vysokými emisemi.I když se rozsah uhlíkových tarifů v budoucnu rozšíří, ovlivní pouze vlákna a tkaniny a je vysoce pravděpodobné, že bude zařazen za průmyslová odvětví, jako je rafinace ropy, keramika a výroba papíru.
Minimálně v prvních letech před zavedením uhlíkových cel nebude textilní průmysl přímo ovlivněn.To však neznamená, že vývoz textilu nenarazí na zelené bariéry ze strany Evropské unie.Textilní průmysl by měl věnovat pozornost různým opatřením, která EU vyvíjí v rámci svého politického rámce „Akčního plánu pro oběhové hospodářství“, zejména „Strategie udržitelného a oběhového textilu“.Uvádí, že v budoucnu musí textilie vstupující na trh EU překročit „zelený práh“.
Čas odeslání: 16. května 2023